Život Emila Zátopka
Emil Zátopek, kopřivnický rodák, legenda českého sportu, čtyřnásobný olympijský vítěz ve vytrvalostním běhu a osmnáctinásobný světový rekordman.
Emil Zátopek, olympionik století
19. září 1922, Kopřivnice - 21. listopadu 2000, Praha
Čtyřnásobný olympijský vítěz, držitel 5 olympijských medailí a osmnácti světových rekordů.

19. září 1922
Emil Zátopek se narodil v Kopřivnici a to do chudé rodiny jako sedmé dítě z osmi. V šestnácti letech odešel do Zlína, kde pracoval v Baťově obuvnické továrně a navštěvoval Baťovy školy.
1941
„Nemůžeš? Přidej!”
1944
Pouhé tři roky po svém prvním běžeckém závodě dokázal pokořit české rekordy v běhu na 2000, 3000 a 5000 metrů. Hned po válce ještě vystudoval vojenskou akademii v Hranicích a tím se stal vojákem z povolání.
1946
Jako reprezentant československého týmu se zúčastnil mistrovství Evropy 1946, kde pětikilometrovou trať uběhl jako pátý a zároveň se mu podařilo překonat svůj dosavadní osobní rekord.
Chvíli po vítězství: „Bylo to ale nejhezčí vyčerpání, které jsem kdy cítil.“
1948
Pod olympijskými kruhy poprvé běžel v Londýně roku 1948. Zde získal svou první zlatou olympijskou medaili a to v běhu na 10 km, což byl mimochodem jeho teprve druhý závod na takovou vzdálenost). Stříbrnou medaili pak získal v běhu na 5 km. Již v Anglii svá vítězství vybojoval díky svému jedinečnému běžeckému stylu a rozumně zvolenému tempu.
Po OH se oženil 24. řijna 1948 se svou manželkou Danou v Uherském Hradišti.
1949
Od roku 1949 začal pokořovat světové rekordy. Nikdo na světě není rychlejší v běhu na 5 km, 10 km, 20 km, 25 km i 30 km. Je držitelem světového rekordu na 6 mil, 10 mil, 15 mil. Vytvářel světové rekordy proto, aby je následně mohl ještě vylepšovat. Světový rekord drží rovněž v hodinovém běhu.
V roce 1949 byl vyhlášen poprvé jako “Nejlepší sportovec světa” v anketě novinářů. Tento titul pak získal ještě dvakrát.
1952
Na olympijských hrách 1952 v Helsinkách se stal světovou legendou. Pro tehdejší Československo vybojoval hned tři zlaté medaile. A nejen to – jako první doběhl na trati 5 km, 10 km i v maratonu a ve všech těchto disciplínách navíc překonal olympijské rekordy. Maraton vyhrál i přesto, že s ním do té doby neměl žádné zkušenosti.
„Jestli chcete něco vyhrát, běžte 100 metrů. Jestli chcete něco zažít, běžte maraton.“
1956
O druhé zlato běžel maraton na OH v australském Melbourne. Krátce předtím se však po poranění třísel dostává na operaci. To poznamenalo jeho formu a nakonec dobíhá šestý za svým dlouholetým rivalem a přítelem A. Mimounem.
1958
V roce 1958 ukončuje Emil Zátopek svou sportovní kariéru.
60. léta
Po ukončení sportovní kariéry pracuje na ministerstvu národní obrany v oddělení tělesné přípravy vojsk. Po období tzv. pražského jara roku 1968 (podporoval demokratické křídlo strany a v srpnu ’68 se účastnil v ulicích protestů) je pak ale Emil Zátopek svého postu v roce 1969 zbaven a propuštěn z armády.
70. léta
V období husákovské normalizace pak Emil Zátopek pracuje jako pomocný dělník u stavební geologie, od roku 1976 až do svého odchodu do penze pak v dokumentačním středisku ČSTV.
V roce 1975 Zátopek získává jako první československý sportovec mezinárodní cenu Fair Play, udělovanou v Paříži Mezinárodním výborem pro fair play při UNESCO.
21. listopad 2000
Emil Zátopek v Praze umírá po dlouhé nemoci.
V prosinci je mu in memoriam udělena medaile Pierra de Coubertina.
„Vítězství je skvělá věc, ale přátelství je ještě lepší.“
Dana Zátopková
19. září 1922 – 13. března 2020
Jeho celoživotní partnerkou a oporou mu byla jeho žena Dana (narozená ve stejný den jako sám E. Zátopek). Rovněž ona byla výbornou atletkou a olympijskou vítězkou. Na LOH 1952 vyhrála zlato v hodu oštěpem jen pár minut po vítězství E. Zátopka na 5km trati. V roce 1960 si oštěpem vybojovala stříbro na OH v Římě. I paní Dana překonávala československé a evropské rekordy a v roce 1958 překonala i světový rekord.