Život Emila Zátopka

Emil Zátopek, kopřivnický rodák, legenda českého sportu, čtyřnásobný olympijský vítěz ve vytrvalostním běhu a osmnáctinásobný světový rekordman.

Emil Zátopek, olympionik století

19. září 1922, Kopřivnice - 21. listopadu 2000, Praha

Čtyřnásobný olympijský vítěz, držitel 5 olympijských medailí a osmnácti světových rekordů.

19. září 1922

Emil Zátopek se narodil v Kopřivnici a to do chudé rodiny jako sedmé dítě z osmi. V šestnácti letech odešel do Zlína, kde pracoval v Baťově obuvnické továrně a navštěvoval Baťovy školy. 

1941

Před svým prvním závodem si E. Zátopek stěžoval, že je na běh slabý a chybí mu kondička. Na tomto běhu Zlínem doběhl jako druhý. A o běhání se začal zajímat. Stal se členem Baťova klubu. Jeho trenérem byl tehdejší elitní český běžec Jan Haluza.

„Nemůžeš? Přidej!”

1944

Pouhé tři roky po svém prvním běžeckém závodě dokázal pokořit české rekordy v běhu na 2000, 3000 a 5000 metrů. Hned po válce ještě vystudoval vojenskou akademii v Hranicích, a tím se stal vojákem z povolání.

1946

Jako reprezentant československého týmu se zúčastnil mistrovství Evropy 1946, kde pětikilometrovou trať uběhl jako pátý a zároveň se mu podařilo překonat svůj dosavadní osobní rekord.

Chvíli po vítězství: „Bylo to ale nejhezčí vyčerpání, které jsem kdy cítil.“

1948

Pod olympijskými kruhy poprvé běžel v Londýně roku 1948. Zde získal svou první zlatou olympijskou medaili a to v běhu na 10 km, což byl mimochodem jeho teprve druhý závod na takovou vzdálenost). Stříbrnou medaili pak získal v běhu na 5 km. Již v Anglii svá vítězství vybojoval díky svému jedinečnému běžeckému stylu a rozumně zvolenému tempu.

Po olympiádě se oženil 24. řijna 1948 se svou manželkou Danou v Uherském Hradišti.

1949

Od roku 1949 začal pokořovat světové rekordy. Nikdo na světě není rychlejší v běhu na 5 km, 10 km, 20 km, 25 km i 30 km. Je držitelem světového rekordu na 6 mil, 10 mil, 15 mil. Vytvářel světové rekordy proto, aby je následně mohl ještě vylepšovat. Světový rekord drží rovněž v hodinovém běhu.

V roce 1949 byl vyhlášen poprvé jako „Nejlepší sportovec světa” v anketě novinářů. Tento titul pak získal ještě dvakrát.

1952

Na olympijských hrách 1952 v Helsinkách se stal světovou legendou. Pro tehdejší Československo vybojoval hned tři zlaté medaile. A nejen to – jako první doběhl na trati 5 km, 10 km i v maratonu a ve všech těchto disciplínách navíc překonal olympijské rekordy. Maraton vyhrál i přesto, že s ním do té doby neměl žádné zkušenosti.

„Jestli chcete něco vyhrát, běžte 100 metrů. Jestli chcete něco zažít, běžte maraton.“

1956

O druhé zlato běžel maraton na OH v australském Melbourne. Krátce předtím se však po poranění třísel dostává na operaci. To poznamenalo jeho formu a nakonec dobíhá šestý za svým dlouholetým rivalem a přítelem A. Mimounem.

1958

V roce 1958 ukončuje Emil Zátopek svou sportovní kariéru.

60. léta

Po ukončení sportovní kariéry pracuje na ministerstvu národní obrany v oddělení tělesné přípravy vojsk. Po období tzv. pražského jara roku 1968 (podporoval demokratické křídlo strany a v srpnu ’68 se účastnil v ulicích protestů) je ale Emil Zátopek svého postu v roce 1969 zbaven a propuštěn z armády.

70. léta

V období husákovské normalizace Emil Zátopek pracuje jako pomocný dělník u stavební geologie, od roku 1976 až do svého odchodu do penze v dokumentačním středisku ČSTV.

V roce 1975 Zátopek získává jako první československý sportovec mezinárodní cenu Fair Play, udělovanou v Paříži Mezinárodním výborem pro fair play při UNESCO.

21. listopad 2000

Emil Zátopek v Praze umírá po dlouhé nemoci.

V prosinci je mu in memoriam udělena medaile Pierra de Coubertina.

„Vítězství je skvělá věc, ale přátelství je ještě lepší.“ ​

Dana Zátopková

19. září 1922 – 13. března 2020

Jeho celoživotní partnerkou a oporou mu byla jeho žena Dana (narozená ve stejný den jako sám E. Zátopek). Rovněž ona byla výbornou atletkou a olympijskou vítězkou. Na LOH 1952 vyhrála zlato v hodu oštěpem jen pár minut po vítězství E. Zátopka na 5km trati. V roce 1960 si oštěpem vybojovala stříbro na OH v Římě. I paní Dana překonávala československé a evropské rekordy a v roce 1958 překonala i světový rekord.